Při představě, že v našich střevech žije zhruba 500 druhů mikrobů, vám možná stoupají hrůzou vlasy na hlavě. Velmi tak záleží na tom, o jaký druh bakterií se jedná a kolik je jich v našem organismu nachází.

Pro udržení správné střevní rovnováhy je tedy důležité, aby prospěšných bakterií bylo v našem těle více, než těch škodlivých. Nejčastěji používaná probiotika se dělí do 4 skupin – laktobacily, grampozitvní koky, bifidobakterie a kvasinky. Mezi nejběžnější patří asi Bifidobacterium bifidum, Streptococcus thermophilus nebo Lactobacillus acidophilus či rhamnosus.

Střeva plná bakterií

Právě tyto bakterie by v našich střevech měly zaujímat vyšší postavení. Zpočátku našeho života je střevní mikroflóra tvořena probiotickými kulturami získanými z mateřského mléka. Právě z toho důvodu se jeví kojení jako velmi důležité pro začátek správného fungování dětského organismu. U plně kojených dětí je mikroflóra tvořena až z 95 % užitečných kmenů. S věkem a stylem života počet prospěšných bakterií ve střevech klesá. Probiotika jsou v takovém případě hlavními bojovníky proti šíření škodlivých mikroorganismů v těle.

Čím odolnost narušujeme?

V mnoha případech je střevní mikroflóra narušena užíváním antibiotik. Se škodlivými bakteriemi způsobujícími dané onemocnění ničí totiž i ty tělu prospěšné bakterie. S užíváním antibiotik nebo těsně po nich je tedy dobré nasadit probiotika, která urychlí osídlení střev prospěšnými bakteriemi. Správné osídlení střev se odráží na celkovém zdravotním stavu, protože ovlivňují nejen imunitu, ale upravují metabolismus cholesterolu, pomáhají s trávením sacharidů a bílkovin, předcházejí zažívacím obtížím, podporují vstřebávání živin, vylučování odpadní látek a mnoho dalších. Mezi další negativní vlivy patří alkohol, kouření a také nevhodná strava v podobě příliš tučných a kořeněných jídel. Problémy pak mohou způsobit i různé stření obtíže jako střevní chřipky nebo cestovatelské průjmy. V neposlední řadě, jako u všeho, velkou mírou nás negativně ovlivňuje také stres.

Pomůžete tělu

A v čem jsou probiotika a prebiotika tolik prospěšná? Působí preventivně proti rozmnožování škodlivých bakterií, zlepšují vstřebávání živin, pozitivně působí také na peristaltiku střev. S tím vším pak následně souvisí i lepší celková odolnost organismu. Díky nim lze snadněji odolávat respiračním onemocněním nebo také infekcím močového ústrojí. Správné osídlení střev zmírňuje alergické a atopické projevy u dětí, zlepšuje příznaky střevních chorob, průjmů a také projevy nesnášenlivosti laktózy. A nakonec probiotika zlepšují střevní mikroflóru při užívání některých léků, převážně tedy antibiotik.