Jídlo by mělo být lidským potěšením. Už dávno jsou pryč doby, kdy bylo jen symbolem přežití. Přesto ale mnozí z nás vnímají a spojují jídlo se stresem. Jak tomu zabránit?

Mozek je v případě hubnutí i přejídání snad důležitějším orgánem než samotný žaludek. Psychika totiž vládne až magickou silou, co se týče našich úspěchů nebo neúspěchů ve všech oblastech života. Základem správného (a úspěšného) udržení zdravého životního stylu však není manžel, časopisy nebo rodina. Jste to Vy. Jen Vy se musíte rozhodnout, udělat ten krok do neznáma – za lepším já.

Porucha příjmu potravy 

V prvé řadě je důležité říct, že záchvatovité přejídání se řadí vedle anorexie, bulimie a obezity mezi poruchy příjmu potravy. Ty postihují jak muže, tak ženy, ale právě u žen jsou mnohem častější (to až v 85 % případů). Jídlo se v takovém případě stává psychologickým nástrojem. Pokud nejde pouze o občasné přejedení, ale skutečně o psychickou chorobu, tak ta by se měla odborně léčit. Lidé zahánějí svoje stresy jídlem a následně tloustnou. Chorobné přejídání vzniká pod tíhou mnoha faktorů (nízké sebevědomí, dospívání, negativní reklama, diety a hubnutí v rodině atd.). „Snažíme se jím se zbavit úzkosti, stresu, strachu, smutku, osamělosti. Často se díky jídlu snažíme vyrovnat s nespokojeností se sebou sama, s neúspěchem a po přejedení máme výčitky. Jenže přejíst se pomůže jen na chvíli a následně se objeví další nepřekonatelná touha se najíst a koloběh se pořád točí dál,“ vysvětluje nutriční specialistka Kamila Novotná ze Světa zdraví. Mnohdy se záchvatovité přejídání pojí se závislostí na určitých potravinách, kterou odborníci přirovnávají k závislosti na alkoholu.

Inteligentní-žena.cz zjistila: 

  • Tato psychická choroba se prokazuje pomocí pevně stanovených kritérií a nelze tvrdit, že každý, kdo se občas přejí, má psychickou poruchu.

Když velí psychika

Každý člověk má své oblíbené jídlo, takové jídlo, které mu přináší uklidnění a radost. „Ve chvílích, kdy máme nějaký stres, pak sáhneme nejčastěji právě po tomhle pokrmu nebo potravině. Na chvíli se tak naše tělo i mysl uspokojí a problémy se utopí v čokoládě nebo hranolkách, ale rozhodně je to nevyřeší,“ varuje Novotná. Naopak se častým přejídáním mohou deprese a úzkosti zvětšovat a prohlubovat. A to v návaznosti na vzhled, možnou obezitu a ohrožení zdravotního stavu. Změnit taková situace lze jen ve chvíli, změníte-li celý svůj postoj. Nejen k přejídání a hubnutí, ale k sobě samé. A jak vůbec poznám, že mám žravou depresi? Pokud si dáte jídlo jako odměnu nebo pro zlepšení nálady čas od času, nejedná se nutně o špatnou věc. Jde ovšem o tom, zda jídlo ovládáte vy nebo jídlo vás. „Emoční hlad přichází náhle a nečekaně. Hlad vás jakoby zmanipuluje a je vám jedno, co zrovna přijímáte za stravu. Je to téměř nezastavitelný pocit. Fyzický hlad přichází postupně. Hlad není tak akutní a zoufalý. Dokážete ještě chvíli vydržet a posečkat než se k jídlu dostanete,“ vysvětluje rozdíly terapeutka mezilidských vztahů Mgr. Lucie Mucalová.

Začíná to už v dětství

Stresové přejídání vytváří tukové zásoby na horší časy. Ty nezdravé dobroty si totiž nedáváte kvůli hladu, ale protože na ně máte chuť. Zajídání stresu má své počátku již v samotném dětství. Rodiče, aniž by si to uvědomovali, dítěti dávají dobrotu pokaždé, když mají nějaké zranění nebo smutek. Jídlo si tak dítě snadno spojí s odměnou za bolest. Toto spojení se pak v dospělosti jen těžko vymazává. Často se tak setkáváme s tím, že při milostných trablech nebo velkém stresu v práci zapomínáme na zdravý životní styl. Touhu po jídle ale mohou nastartovat i zdánlivé maličkosti – hádka s kamarádkou, fronta v bance, když se vám něco nepodaří. „V takových chvílích je jídlo vlastně odměnou za prožité útrapy. Máte tak vlastně pocit, že si ho zasloužíte, že děláte něco pro utišení špatné nálady,“ vysvětluje Bc. Kamila Novotná. Sladké či jinak upravované a konzervované potraviny, jako jsou hranolky, chléb obsahující sladidla a rafinované sacharidy, se ve vašem těle mění v cukr a rapidně zvyšují obsah cukru v krvi. Nové studie potvrzují, že cukr způsobuje v mozkových centrech potěšení podobně jako kokain a heroin. To způsobuje závislost a touhu po těchto jídlech, které často podlehneme. Není tedy divu, že se tetelíme blahem, když se nám ve stresu rozpouští na jazyku tabulka čokolády.

Vědecké vysvětlení

Stres ovlivňuje produkci hned několika hormonů, které mají na svědomí naši chuť k jídlu nebo sklon k přejídání. A to kortizol a hormony leptin a ghrelin. „Kortizol hledá v těle, ve stresových situacích, snadný zdroj energie a pomocí jej se také zvyšuje hladina cukru v krvi,“ říká nutriční specialistka. Hladina kortizolu v krvi vysoká u lidí, kteří jsou pod neustálým tlakem. Právě to zpomaluje metabolismus a objevuje se známý pocit únavy, deprese a neschopnost zhubnout či si udržet váhu. Což ústí v další stres a nervozitu. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého vede jen jedna cesta ven. A to, vyhýbání se stresovým situacím, správným vnitřním postojem a vhodně zvolenou motivací ke změně. Důležitými hormony, které ovlivňují hlad, pocit sytosti a chuť k jídlu, jsou leptin a ghrelin. Jakmile tyto hormony nejsou v rovnováze, způsobují v našem těle pořádnou neplechu. „Leptin, také známý jako hormon sytosti a pomáhá i regulovat hmotnost. Jeho vysoká hladina signalizuje mozku, že jsme nasycení a můžeme se věnovat jiným záležitostem, než je jídlo. Pokud je leptinu nedostatek už v dětství, může nastat morbidní obezita,“ dodává Novotná. Jakmile je totiž jeho fungování něčím narušeno, člověk přestává cítit sytost, což ho nutí jíst stále víc. Jeho správnou hladinu si můžete udržet zdravým stravováním, půlhodinovým cvičením denně, dostatkem spánku a pravidelnou konzumací omega-3 mastných kyselin. Ve spánku totiž hladina leptinu přirozeně stoupá. Druhý ze zmíněných hormonů, ghrelin, má na svědomí pocit hladu. Vytváří se v tenkém střevě, dvanáctníku a žaludku, odkud putuje do mozku a zvyšuje chuť k jídlu. „Přelstít“ tento hormon je podle nutriční specialistky možné pomalým vychutnáváním jídla.

Napravte se

Základem úspěchu při odbourávání záchvatovitého přejídání je přiznání si, že je na vině stres a vaše touha se při něm uklidňovat jídlem. „Zkuste rozpoznat kritické situace a pojmenujte je. Všímejte si jaké při nich (i po nich!!) máte chutě a pocity a snažte se takovým pocitům nepodléhat,“ radí Novotná a dodává, že snadněji to jde za přítomnosti odborníka, který může poradit a podpořit v případě, když se něco nepodaří. Důležité je také se ve stresových situacích obloukem vyhýbat cukrárnám nebo stánkům s rychlým občerstvením. S nervozitou se snažte vyrovnat a nezadupávejte ji do země díky čokoládě. Ona totiž stejně vypluje zase na povrch.

Jste závislí na určitých potravinách? (www.svet-zdravi.cz)

Tento dotazník vám pomůže zjistit, jestli jste „potravinový závislák“ na mouce, cukru a dalších typech upravených potravin. Pokud sami sebe v těchto indiciích vidíte, neděste se, nejste v tom sami. Miliony lidí v každém koutě světa spadli do pasti závislosti na jídle. Dobrou zprávou je, že můžete absolvovat detox a rozbít tak návykový cyklus.

Čím intenzivněji nebo častěji prožíváte tyto pocity a chování, tím více jste závislí.

  1. Konzumujete určité potraviny, i když nemáte hlad, jen proto, že na ně máte chuť?
  2. Bojíte se určité potraviny omezovat?
  3. Po přejedení se cítíte líní nebo vyčerpaní?
  4. Kvůli své závislosti na jídle máte zdravotní nebo sociální problémy, které mají vliv na školu nebo zaměstnání? Přes negativní následky jídlo konzumujete dál?
  5. Trávíte čas řešením negativních pocitů, například výčitkami způsobených přejídáním určitých potravin namísto trávení důležitého času s rodinou, kamarády, v práci či při rekreaci?
  6. Při omezení určité potraviny jste měli abstinenční příznaky, jako je agitace nebo úzkost (nepočítají se kofeinové nápoje, jako je káva, čaj a energetické nápoje)?
  7. Problémy spojené s jídlem snižují vaši schopnost efektivně fungovat při každodenní rutině, v práci nebo ve škole a při společenských či rodinných příležitostech?
  8. Jídla, po kterém Vás honí mlsná, potřebujete víc a víc, abyste zažili potěšení nebo snížili negativní emoce?

Jak překonat žravou depresi?

Podle terapeutky Mgr. Lucie Mucalové (www.terapie-mucalova.cz) se za žravou depresí neschovává nic jiného než EMOČNÍ PŘEJÍDÁNÍ. „Je to celé o emocích, o nějaké vnitřním boji, smutku, marnosti a možná i pocitu prázdnosti. Jídlo jako nálepka na rány na duši. To, co bolí duši prostě „zalepíme“ právě velkým množství jídla,“ vysvětluje terapeutka. Jenže po krátké úlevě následuje komentář vnitřního kritika a ještě větší deprese.

Jak z toho ven?

  1. Založte si tzv. emoční deník, který vám může pomoci odhalit příčinu emočního přejídání (zapisujte si, co jíte, jak se cítíte v úsecích před a po jídle i během dne, je na vás, jak deník uchopíte).
  2. Najděte si jinou lásku nežli jídlo. Dejte větší pozornost něčemu jinému, co vás vytáhne ze splínu a deprese.
  3. Osvojte si návyky zdravého stravování, vyhněte se hladovění.
  4. Pracujte na absolutním přijetí sebe sama.
  5. Budujte lásku k sobě a do této lásky maximálně investujte.
  6. Zajděte si za koučem nebo terapeutem, ukliďte si v životě to, co vás trápí, tíží a vhání do spárů deprese.