Katka se ocitla nečekaně v roli modelky pro kampaň přípravku HYDROfemin. Nadšená maminka se s námi podělila nejenom o to, jak se cítila při focení, ale i jak zvládá péči o svého ani ne ročního chlapečka Šimonka.
Nedávno jste jako modelka nafotila kampaň pro produkt HYDROfemin. Čím vás zrovna tato kampaň zaujala?
Jednak se mi jako mamince na mateřské zdála možnost profesionálního focení aktu s miminkem velmi zajímavá a netradiční a dále jsem měla možnost se seznámit s ostatními modelkami, které byly velmi zajímavé osobnosti.
Jaké jste se cítila v roli modelky? Zvlášť když se jednalo o focení aktů?
Před usednutím k vizážistce na stoličku jsem byla přesvědčená, že jsem úplně v pohodě, před samotným focením jsem začala cítit nervozitu, přeci jen je na mě těhotenství a porod znát, ale celý tým byl skvělý a já si nakonec focení vyloženě užila.
Byla to vaše první zkušenost s takovým focením? Měla jste obavy z toho, že se musíte svléknout před fotoaparátem?
Měla jsem obavy hlavně z toho, aby byly výsledné fotky vkusné a můj syn se na mě za ně jednou nezlobil. Také jsem doufala, že i když nejsem dokonalá modelka, ale normální žena, na snímcích mi to bude slušet a nebudu se za sebe stydět. Focení samotné byla díky miminku a perfektní fotografce Tereze z Davle rychlovka, takže na strach a obavy v daný moment nebyl prostor.
Šla byste po této zkušenosti do podobného projektu znovu?
S důvěrou v profesionální a vkusné fotografie ano.
Co na kampaň a focení říká váš partner? Přeci jen se objevíte na billboardech po celé republice…
Můj partner byl na focení s námi a byl mě i Šimonkovi velkou oporou. Věděl, že si účast na tomto projektu přeji a ani ho nenapadlo mě odrazovat.
Kampaň na HYDROfemin chce rozšířit povědomí o tom, že řada žen, ať už se jedná o mladé dívky, ženy po porodu nebo v menopauze, trpí suchostí sliznic, a to i v intimních partiích. Jedná se o citlivý problém, o kterém se většina žen stydí mluvit. Myslíte, že je „osvěta“ mezi lidmi je dostatečná? Nebo že je potřeba víc kampaní jako je právě ta pro HYDROfemin?
Myslím, že v České republice není osvěty nikdy dost. Jako kojící matka, často kojím syna také na veřejnosti, a i když dělám snad tu nejpřirozenější věc na světě, přesto se setkávám s negativními reakcemi. Kampani Hydrofemin velmi fandím a doufám, že takovýchto projektu bude přibývat.
Změnilo se vaše vnímání těla a ženskosti během těhotenství?
Těhotenství bylo pro mě jedno z nejkrásnějšího období jako ženy, měla jsem obrovské štěstí a veškeré těhotenské neduhy se mi obloukem vyhnuly, a já si tak mohla užívat rostoucí bříško a mlsání dobrot. Změna mého těla po porodu, jizva po císařském řezu a další známky spojené s těhotenstvím a porodem, mi paradoxně pomohly srovnat se sama se sebou. Došlo mi, že už nikdy nebudu objektivně dokonalá, ale ten malý, růžový a někdy ukřičený uzlíček v náručí stojí za každou jizvičku na těle.
Váš synek se narodil pomocí císařského řezu. Většina žen neporodí císařským řezem dobrovolně, ale jedná se o akutní zásah. Jak jste na informaci, že je nutné provést císařský řez, reagovala? Objevily se nějaké komplikace?
Asi žádný porod není úplně růžový, ale můj měl bohužel k dokonalému porodu skutečně daleko. Rodila jsem s obrovskou podporou mého muže téměř 24 hodin v kuse a kvůli nepostupujícímu porodu a padání ozev maličkého se lékaři nakonec rozhodli pro akutní císařský řez.
Osobně jsem se na porod velmi těšila a přála jsem si tento magický zrod nového života prožít přirozeně s co nejmenším zásahem lékařů, ale vím, že bez pomoci lékařů, bychom o našeho maličkého mohli přijít, přesto jsem cítila jako žena pocit selhání a dodnes mám ze svého porodu a jeho vedení rozporuplné pocity. Nicméně jsem lékařům vděčná za to, že mám nádherného a zdravého syna.
U žen, které porodí pomocí císařského řezu, se často objevují problémy s kojením. Zažila jste to také, nebo jste měla štěstí a všechno šlo bez problémů?
Bohužel i já jsem měla s kojením velký problém a o možnost kojit jsem s pomocí laktační poradkyně, homeopatik, všemožných čajů a různých babských rad bojovala. Dneska s hrdostí svého téměř devítiměsíčního syna kojím a ještě dlouho snad budu.
Změnil se váš pohled na ženskou krásu a tělo poté, co se vám narodilo děťátko?
Ženské tělo mi díky mateřství začalo dávat více smysl, prsa pro mě již neznamenají sexuální symbol, ale prostředek k nasycení děťátka, strie jsou známkou, že v bříšku rostlo miminko a boky ženy se dají použít jako sedátko pro dítě :)
A teď jedna citlivá otázka: Ovlivnilo narození dítěte váš přístup k sexualitě a partnerské intimitě?
Velmi jsem se bála, že přítomnost mého muže u porodu a můj prožitek náš intimní život ovlivní. Taky ho ovlivnil, ale v pozitivním smyslu :) Můj muž je úžasný a má mě rád i nedokonalou, neučesanou a s kruhy pod očima, které mám, protože synovi rostou zoubky, a tak se v moc nevyspím. A když konečně našeho satánka večer uspím, snažíme si dopřát čas a být zase i partneři, a ne jen rodiče.
Šimonovi je už osm měsíců. Co vás na mateřství nejvíce překvapilo?
Nejvíce mě překvapila síla lásky, kterou k synkovi pociťuji. Je to tak silný cit, až mám někdy pocit, že mi musí srdce puknout a tou láskou rozsvítit celý svět. A překvapilo mě i to, že to není vždycky jednoduché a občas si i pobrečím. Ale asi jako každá máma se snažím dělat vše, jak nejlépe mohu.
A jak si roli mámy užíváte?
Užívám si ji moc. Před otěhotněním jsem říkala, že až jednou budu mít dítě, nebude se celý můj život točit jen kolem něj, a jak to dopadlo? Syn s námi spí v posteli, nosíme ho v šátku a je to můj milovaný středobod světa :)
Máte nějakou radu pro novopečené maminky? Co by měly podle vás udělat, aby se cítily krásné a spokojené ve svém těle?
Hlavně zahodit váhu, zalézt do postele a užívat si miminko.