Tak dlouho toužila žít v zahraničí, až jednoho dne své přání zrealizovala. Ne jinak tomu bylo, když se rozhodla, že bude DJka či módní návrhářka. Anebo spisovatelka. Katy Yaksha, autorka několika knižních bestsellerů, prostě věří ve své sny a také si je plní. A inspiruje jimi i ostatní.

„Teď jsem zrovna na pár dnů v Madridu,“ píše mi během naší korespondence Katy, která už žila na Baleárských ostrovech, v Berlíně či Římě. Poslední tři roky je jejím domovem jihoitalský ostrov Ischia.

A na těchto místech vznikaly její autobiografické romány, ať už to byla kniha Deset přání, Jednosměrná jízdenka, Můžeš vše, co chceš nebo poslední titul Roma Mi Amor. Co mají tyto knihy společného? Katy jimi čtenáře inspiruje a mnohým dodává odvahu změnit svůj život. Protože, jak tvrdí: Můžeš vše, co chceš!

Vaše motto zní: Můžeš vše, co chceš. Vysvětlete laikovi, jak toho lze docílit?

Nejdůležitější je tomu věřit. Věřit, že jsem to já, kdo může, pokud chce a něco pro to dělá, dokázat cokoliv. To, o čem jsme v hloubi srdce přesvědčeni, se nám pak odráží v životě. Pokud kdokoliv uvažuje: „No jo, to bych rád(a), ale…“, pak si právě takovými myšlenkami dveře od „můžeš vše“ uzavírá.

Svá přání jste si začala plnit už v dětství. Zavzpomínejte, jaký sen byl nejoriginálnější?

Nejoriginálnější? Já nevím, asi všechna přání jsou pro každého z nás nejoriginálnější. Ale rozhodně tím největším bylo žít u moře. Na nějakém ostrově. A to přání si už hodně let plním. Díky tomu, že jsem věřila a chopila se spousty příležitostí, které mi pomohly dveře k tomuto přání po kouscích otevírat.

Než jste se stala spisovatelkou, vyzkoušela jste několik profesí, ke kterým, jak říkáte, vás vedl hlas srdce. Byla jste například DJka, módní návrhářka…  Jaké k těm profesím byly cesty?

Různé, ale vlastně stejné v tom, že ten první krok se stal najednou. Měla jsem vize, přání, snila si a věřila… A najednou se přede mnou objevila příležitost, výzva doprovázená požadavkem na opuštění komfortu, jistoty a takových těch zaběhlých věcí. Příležitost doprovázená riskem. A já do toho skočila. Po hlavě. Nepřipravená, ale s vědomím, že taková příležitost se nezopakuje. A navzdory veškerému adrenalinu, zkouškám, nejistotě a nepovedeným pokusům to vždycky stálo za to.

Do povědomí jste se zapsala především jako spisovatelka – autorka motivačních knih. Známá jste ale i jako módní návrhářka. S módou jste začínala v roce 2004, tehdy pod značkou Jakša Storie, která se nakonec ustálila jako Katy Yaksha. Pod stejným jménem i vystupujete. Proč právě Katy Yaksha?

Je to jako se vším. To pravé musí uzrát. Najít se. Katy Yaksha vzniklo v době, kdy jsem psala první knihu Připravit, pozor, teď!, kterou jsem vydala vlastním nákladem. Už tehdy, před několika lety, zněla celá vize ohledně mého psaní: mé knihy se budou prodávat po celém světě. A tak jsem chtěla najít pseudonym, který bude dobře čitelný i v zahraničí a zároveň bude mít kořeny v mém opravdovém jméně. „Yaksha“, jak jsem objevila, je název pro jakási buddhistická božstva. To mi hned sedlo. Jakšová“ je mé pravé příjmení, takže to bylo perfektní a jasné. To bylo to pravé, jako šité na míru.

Za šicí stroj jste poprvé usedla ve svých 13. A přestože jste studovala ekonomii, nakonec jste od ní utekla do světa látek. Co vás na šití a vymýšlení vlastních modelů tak uhranulo?

Byla to prostě láska. Okouzlil mě celý ten svět. Nevím, co konkrétně. To se v lásce nikdy nedá vysvětlit. Jen vím, že jsem se chtěla stát návrhářkou a třeba na čas do toho světa patřit. A splnilo se mi to, i když jsem návrhářství nestudovala. Opravdu, k tomu, co ze srdce milujeme, potřebujeme hlavně tu lásku a nadšení. A to nás cestou už nějak provede.

Přiznala jste, že jste několikrát svou cestu návrhářství opustila, protože se vám zdála příliš složitá. A pak se zase do světa módy vrátila. Jaké překážky se vám stavěly do cesty?

Ty klasické. Neúspěch, spousta pokusů, dlouho to bylo na hraně, celá léta „tak tak“ na uživení. Ale snad protože jsem vytrvala, přišel bod a jakoby se všechny nasbírané zkušenosti a ta vytrvalost zkoncentrovaly a úspěch dorazil. Takže vytrvat, pokud je to přání ze srdce a nevzdat to těsně před cílem.

Co je s módní značkou teď?

Má ji na starost kamarádka. Vloni jsme se dohodly, že se o značku bude starat ona. Mé srdce jasně říkalo: je čas jít dál. A tak jsem zase skočila, založila nakladatelství PLÁŽ a začala vydávat své knihy, ve kterých se snažím předat inspiraci k tomu, jak dosáhnout svých snů, jak se ze života radovat, jak naslouchat hlasu svého srdce… Zkrátka vše, co jsem posbírala na cestách ke svým snům.

Nyní vám vychází jedna kniha za druhou. A soudě podle reakcí čtenářů mnohým dodávají potřebnou energii a sílu ve svém životě něco změnit. Čekala jste takový boom, když jste psala svou první knihu?

Ano. To byl ten sen. Věřila jsem mu a šla podle hlasu srdce. Další důkaz nejen pro mě, že se vyplácí srdce poslouchat.

Opravdu podle vás všichni můžou všechno?

Ano, všichni se narodíme s posláním a možnostmi, napojením na hlas srdce, co nás za tím posláním vede. Někdo zapomene a přestane ten hlas poslouchat, ale kdykoliv se k němu může vrátit. A pak už zase může vše. I proto jsem napsala knihu Můžeš vše, co chceš, aby ti, kdo chtějí, se mohli inspirovat, rozpomenout se a navrátit do života čistou radost z každého obyčejného okamžiku a chuť dokázat cokoliv, o čem jejich srdce šeptá.

No, ale co když přesvědčení, že „tohohle“ docílím, je opravdu silné, ale přeci jen se vkrádají pochybnosti? Jak s nimi v mysli zatočit?

Ty se vkrádají vždycky. Měla byste mi někdy vidět do hlavy. To byste se divila! A řekla byste si: „Ona taky?“

Ona taky! Ano, i já. I když vím, jak věci fungují, co nám ke snům pomáhá a co naopak brání, pochyby se vkrádají a zkouší mou víru. To nikdy nepřestane. Ale co se změnit může, že už na to budeme připraveni. A pokud snům opravdu věříme, víme, že tohle je jen test. Zkouška. Nic víc. Nic, co by nás mělo zastavit. A tak se ty pochyby dřív nebo později jednoduše rozpustí.

Přestala jste někdy poslouchat své srdce?

Ano, taky. A nejednou. A jediné, co k tomu můžu říct, že život ztratil náboj, chuť, barvy, vzrušení a těšení se z každého nového rána. Prostě to všechno poztrácelo smysl, směr. A když jsem se zase probrala, a i když bylo třeba trochu těžší se znovu rozjet, třeba jinudy, rozhodně a vždycky to stojí za to. Žít odpojeni od hlasu srdce je jako žít v počítačové hře, jen jako, uměle. Tak to vnímám já.

Pro Čechy je typické, že si neustále na něco stěžují. Co nám podle vás chybí k tomu, abychom byli skutečně šťastní?

Musím říct, že to vůbec není jen česká záležitost. Lidé se umí radovat i stěžovat všude. Dokonce i tam, kde mají před barákem moře a spoustu slunce v každém dni.

Je to o přístupu k životu. Stěžovat si, nebo radovat se je volbou. A od toho se pak všechno odvíjí. Opravdu. Můžu žít úplně prostě, s málem a být šťastná za to slunce, moře, hezký úsměv, popovídání, malý úspěch, každý krok… A taky můžu mít „vše“ a pořád vidět i na docela čisté obloze i ten nejnepatrnější mrak a tím si zkazit nádherný pohled.

Opravdu, já myslím, že cítit se šťastný je volbou. Řekněte, kolik peněz stojí úsměv od srdce? Ten si může každý dovolit. A přitom spoustu lidí na to zapomíná. A přesně u takových věcí začíná doopravdy šťastný život.

Rovněž jste vyznavačkou zdravého životního stylu. Co je podle vás pro zdraví nejdůležitější?

Poslouchat hlas srdce. Protože ten má pro každého z nás přesně na míru ušité recepty. Návody. Originální program pro každého z nás. Takže myslím, že poslouchat srdce je to nejzdravější. A jestli někomu radí nejíst maso, nebo ho jíst, cvičit jógu nebo běhat se psem v parku, to už je individuální. A je to jedno. Hlavně, že přesně to vám sedí. Měli bychom především důvěřovat sami sobě. Protože to, co sedí jednomu, nemusí sedět druhému. Tak to vnímám já. Ve všech oblastech života. Řídit se svým vlastním kompasem. Co dělá dobře naší duši, bude zdravé i pro náš zevnějšek.

Milujete jógu. Co vám dává?

Kromě toho, že se cítím skvěle fyzicky, pomáhá mi právě i se neodpojovat od hlasu srdce. Baví mě, že si můžu zacvičit kdykoliv, kdekoliv. Je to jen na mě a na tom, jestli budu líná nebo budu chtít jít o kousek dál. Baví mě, že mi otevírá přístup k nějaké univerzální energii. Motivuje mě, když se podívám, jak vypadá třeba sedmdesátiletý člověk, co jógu pravidelně cvičí. Jak mu září oči. I já se chci v sedmdesáti hýbat a dělat to, co mě baví. Vždycky jsem věřila tomu, že není pravdou, že až nám bude tolik a tolik, už nás bude leccos bolet a tak dál… A jsem moc ráda, že objevuju, že ten hlas, co mi šeptá, že existují jiné možnosti, má pravdu.

Jaký váš sen je další na řadě?

Svěřím třeba ten „kariérní“: Že mé knihy budou šířit radost, inspiraci a pozitivní přístup k životu po celém světě. Brzy.

Ještě před rokem bylo velkým snem, že se mé knihy budou úspěšně prodávat po České republice. Byla jsem neznámým autorem a nikdo mé knihy nechtěl vydat. Tak jsem to udělala sama. Kniha Můžeš vše, co chceš se během toho roku stala bestsellerem, i další tituly se těší velkému ohlasu. Dostávám nádherné zprávy, jak mé knihy pomáhají ke šťastnějšímu životu, jak pomáhají rozpomínat se na naši vrozenou sílu dokázat cokoliv.

Jsem šťastná, že se mi sen splnil a dává nejen mě potvrzení, že sny, které vycházejí ze srdce, ke kterým jsme jemně postrkováni, jsou naší cestou. A měli bychom na ni vyrazit. Pak se opravdu s lehkostí budeme na svět usmívat a budeme k tomu motivovat i ostatní. A to je, podle mého, pěkné poslání. Pro každého z nás. Ať je naším snem cokoliv.

Foto: archiv Katy Yaksha