Průměrný věk prvorodiček se (nejen) v Česku každým rokem zvyšuje. Za tímto trendem stojí především společensko-ekonomický vývoj, jako je důraz na vybudování kariéry, pozdější sňatky apod., svou roli ale hraje i vzrůstající důvěra v to, že pokud nebude něco v pořádku, dokáže si s tím moderní medicína ve stále větším počtu případů poradit.

Důvěra v moderní medicínu částečně stojí za vyšším věkem prvorodiček, zároveň ale tvoří i počátek jakéhosi „kruhu“. Právě neustále se zvyšující věk nejen prvorodiček, ale matek obecně, je totiž jedním z hnacích motorů vzniků nových klinik a modernizaci klinik původních. Průměrný věk, ve kterém mají ženy své první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než 5 let. Momentálně se pohybuje na hranici 28 let. K největšímu skoku přitom došlo v období mezi lety 1993 a 2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než 4 měsíce za každý rok.

České IVF

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měli obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu počtu IVF center v Česku. Počet center, která se asistovanou reprodukcí zabývají, v Česku opravdu stoupá: Zatímco před patnácti lety jich bylo 26, v roce 2013 se metodám asistované reprodukce věnovalo už 41 klinik. Za tímto nárůstem se skrývá jednak větší poptávka, jednak také fakt, že jejich zakládání či akvizice představují zajímavou investiční příležitost. Právě Česká republika se totiž s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče může v celoevropském kontextu pyšnit skvělým renomé. Zatímco ještě v roce 2007 v Česku proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce (AR) s cílem otěhotnět, v roce 2013 jich bylo už přes 27 tisíc.

Věděly jste, že…

… existují také IVF cykly s cílem uskladnění vajíček za účelem jejich použití v budoucnu? Nový program prevence se jmenuje Social freezing a jedná se o mrazení pohlavních buněk v rámci zachování plodnosti do dalších let. Tento program je jedinečnou šancí na uložení pohlavních buněk teď a jejich použití o několik let později.

Mladé ženy a IVF

Kolem IVF se točí stále mnoho mýtů a nepravdivých informací, které mohou ženy mást nebo odrazovat od návštěvy odborníka a centra asistované reprodukce. Většinu informací si totiž mladé ženy hledají na internetu. Kvůli tomu tak vzniká dojem, že problémy s otěhotněním mají ty starší ženy nebo ženy s genetickými problémy. Problémy s otěhotněním se ale ve skutečnosti týkají i mladších žen. „Mladých žen je u nás na klinice stále málo, ale objevují se. Naopak se zvyšuje věkový průměr. Přitom ale nikdy nemá žena větší šanci otěhotnět, než kolem 25. roku života,“ říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky REPROMEDA. Odbornice dále ještě dodává, že ženy nad 34 let mají vždycky vyšší riziko, že budou mít geneticky abnormální vajíčka. „Abnormity ve spermiích se objevují i u starších mužů. Ten starší pár, dnes průměrový pár, je zatížen riziky primárně. Proto je velmi důležité, aby byly metody genetické prevence hrazeny ze zdravotního pojištění trvale, poněvadž následky jsou velmi zásadní nejen pro rodinu, ale také pro systém zdravotního pojištění,“ tvrdí lékařka. Preimplantační diagnostika stojí v současnosti řádově několik desítek tisíc korun.

Nepříjemnosti stranou

Moderní medicína také už dnes dokáže postupně zmírňovat dříve poměrně nepříjemné procedury. Jedním z příkladů takového ulehčení je stále častější využití aplikačních per namísto dřívějších injekcí pro hormonální stimulaci. Jejich používání je nejen šetrnější a méně bolestivé, ale je i výrazně jednodušší pro samotné pacientky. „Navíc i složení preparátu je velmi bezpečné a při volbě nejkvalitnějších preparátů je prakticky zabránit vzniku hyperstimulačního syndromu,“ dodává ještě lékařka. Tzv. stimulace je první částí celého IVF procesu a následuje poté, co partnerka i partner projdou sérií nezbytných testů majících odhalit příčinu problému. V průběhu stimulace začne ve vaječnících díky dodávaným hormonům dozrávat více vajíček (obvykle se jejich počet pohybuje mezi pěti a patnácti). Následuje odběr (punkce) folikulární tekutiny, který se provádí tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou poševní cestou, to vše za dohledu anesteziologa. Narkóza přitom trvá jen krátkou chvilku, zhruba 10-15 minut.

Inteligentní-žena.cz zjistila:

Bylo zjištěno, že pacientky mají mnohem vyšší úspěšnost s mimotělním oplodněním tehdy, když se transferují embrya po původním zamražení. To probíhá metodou vitrifikace, která má velmi malé ztráty na kvalitě i na počtu přeživších embryí. Vlivem aplikace hormonální léčby při IVF ztrácí na kvalitě děložní sliznice a dochází k dalším jiným vazbám. Obecně je větší kvalita toho cyklu, pokud transferujeme rozmražená vajíčka do přirozeného cyklu.

Jaký je průběh stimulace?

„K zahájení stimulace dochází druhý až třetí den menstruačního cyklu. Sestřička každou pacientku vždy naučí, jak si správně léky aplikovat, a k první aplikaci léku také dojde pod jejím dohledem. Aplikace léků probíhá přibližně 10 až 12 dnů a bývá ženami zpravidla dobře snášena. Celý průběh stimulace je sledován lékařem v několikadenních intervalech pomocí ultrazvuku,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. Tímto procesem si prošla i paní Eva, které se podařilo počít po třech letech snažení. „Touha po miminku u mě nakonec zvítězila nad obavami, strachem z bolesti i z neznámého, zkrátka nad vším. Největší strach jsem měla poté, co jsem zjistila, že si budu muset sama aplikovat hormony. Využívala jsem starší metodu – tedy samotné injekce – na rozdíl od dnešních šetrnějších per. Jakkoli jsem díky přístupu lékařů a sester tuto proceduru zvládla, dnes bych neváhala a zvolila právě injekční pera. Musím obrovsky ocenit všechny, kteří se kolem podobných případů pohybují. Jsou to obrovští profesionálové, kteří musejí zvládat nejen práci s technologiemi a rozumět lidskému tělu, ale být zároveň sami i trochu psychologové,“ popisuje paní Eva.