Začít jíst zdravě obnáší mnohem více než jen fakt, že zapomenete na sušenky, svíčkovou a jiné „dobroty“ a místo toho si namícháte salát s hrstí klíčků. Jíst zdravě je věda, hledání a učení se spousty individuálních zákonitostí, které nevyčtete z časopisů ani internetu…
Co si představíte, když se řekne „jíst zdravě“? Celozrnné pečivo i těstoviny, bílé maso, ryby, zeleninu, ovoce, klíčky, semínka, ořechy a mléčné výrobky. Minimum chutí, stále se opakující kombinace, jídla, která nudí… Odpírání. Skromnost. Dieta. Povinnost. To jsou totiž největší potíže toho, když si ti, kteří chtějí přejít na lepší životní styl, začnou sestavovat nový jídelníček sami, bez odborné pomoci. Nevědí, jak, nevědí, co všechno je ještě zdravé (a tedy může rozšířit jejich nákupní seznamy), a nevědí ani to, jaké individuální podmínky by měli zohlednit. Protože sestavit si nový, prospěšný jídelníček není jen tak. Musíte toho vědět hodně o sobě i o tom, co které jídlo udělá s vaším tělem…
Teorie vs. Praxe
Informace, které ve vztahu ke zdravému jídelníčku najdete v časopisech, knihách a na internetu, jsou jen rámcové. A docela určitě vždycky zaměřené na lidi, kteří chtějí změnit životní styl, možná i zhubnout, ale jsou zdraví. Něco docela jiného je ovšem situace, kdy o změně životního stylu přemýšlí člověk s vysokou nadváhou nebo obezitou, někdo, u koho se rozjel metabolický syndrom, pere se s onemocněním žlučníku… Pak už se pojem zdravé jídlo radikálně proměňuje a stává se individuálním. Je tedy takřka nemožné, aby si „amatér“ sestavil svůj nový jídelníček opravdu správně. Nemá totiž dostatek vstupních informací. Jaké to jsou?
Důležité vstupní informace
V potaz je třeba vzít věk, pracovní vytížení, typ zaměstnání (sedavé či manuální?) nebo denní rytmus (protože záleží na tom, jestli jako taxikář nemáte čas na velká pravidelná jídla a máte převrácený spánkový režim, nebo jste-li učitelka s pravidelnými pauzami na svačiny i oběd). Zdaleka nejdůležitější jsou ale následující tři:
Zdravotní stav – to, že jste roky nebyli na preventivní prohlídce u lékaře, je dobré změnit právě před plánováním jídelníčku. Obyčejné krevní testy pomohou ověřit, jestli nepotřebujete v novém stravování zohlednit fakt, že je třeba snížit hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi. A to sami pohledem do zrcadla opravdu nepoznáte. Snadno se pak může stát, že se ani s nastolením nových potravin dotyčný necítí dobře, protože například neví, že patří k žlučníkářům a ignoruje bolení břicha, které přičítá třeba jen stresu a podobně. Stát za tím může místo stresu například fakt, že žlučníkáři by měli vynechávat semínka a potraviny se zrníčky, třeba i jahody, které jsou na povrchu hrubé a dráždí trávicí soustavu. Na tom je vidět, jak zdravé obecně nemusí znamenat být prospěšné pro mě…
Kondice a pohyb – čím víc se hýbete, tím víc si toho můžete v rámci jídelníčku dovolit, protože přece spalujete. Lidé přecházející na zdravý životní styl nicméně chybně usuzují, že musí množství, složení jídla i jeho kalorické hodnoty držet pod kontrolou do té míry, že mají hlad. Při cvičení i po něm. A hladové tělo nefunguje správně, zvlášť když je jídelníček podhodnocený nejen co do velikosti porcí, ale hlavně co do nutriční skladby. Pak není energie ani chuť cvičit, není chuť pokračovat v tom, co začali, a to je velká škoda, když si uvědomíme, že stačilo zohlednit pohyb v tom, co jím, abych jedla opravdu zdravě. Správně složeným jídelníčkem lze pak ovlivnit nejen množství shozených kil, ale i to, jak se vám začnou rýsovat svaly. A to také nevymyslíte sami, na to opět potřebujete někoho, kdo má na to ideálně školy.
Potravinové intolerance – velká kapitola posledních let významně hýbe skladbou nových, zdravějších jídelníčků. Nebo – měla by. Stále se však najdou spousty těch, kteří do sebe dogmaticky ládují jogurt a mléčné výrobky (protože jsou přece zdravé!) a ignorují fakt, že oni sami mají laktózovou intoleranci, takže je po každé takové zdravé svačince pořádně bolí břicho. V jejich případě přitom musí tvorba nového jídelníčku obnášet hledání alternativ, nikoliv držení se něčeho, co se obecně doporučuje. Na druhé straně, ve chvíli, kdy kvůli intolerancím vše z jídelníčku vyškrtáte, musíte potraviny nahradit. V opačném případě jen vypustíte důležitou složku, jako třeba mléčné výrobky coby nedocenitelný zdroj bílkovin. A za to se vám tělo moc neodvděčí – ani nebude fungovat, jak má, ani nebude vypadat lépe. Bude strádat, a to je vždycky vidět.
