Na lidský organismus působí tak blahodárně, že se mu nedá říct snad jinak než všelék. Přitom léčivé účinky rakytníku řešetlákového byly u nás donedávna přehlíženy.
Tento rozložitý keř se stříbřitými podlouhlými lístky a oranžovými bobulemi původně pochází z Ruska. O rakytníku se však zmiňuje už tibetské dílo rGyud bzi (čtyři knihy lékopisů) napsané mezi lety 773–783 našeho letopočtu.
Dieta pro koně a pomocník pro vzlétnutí
Staré legendy vypráví o starodávných Řecích, kteří lístky rakytníku používali pro diety závodních koní. Odtud pochází rostliny botanické jméno – Hippophae, což znamená zářivý kůň. Jiné báchorky zase poukazují na to, že rakytníkové listy pomohly koni Pegasovi vzlétnout.
V dávné minulosti byl znám také v lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře a některých oblastech Číny. Užíval se tam nejen při léčbě zahlenění a zánětů plic, zažívacích problémů, onemocnění jater a kloubů, ale také v místní kosmetice.
Díky vysokému obsahu vitamínů a živin se dokonce dřív spekulovalo, že rostlinu zkultivoval nějaký starodávný šlechtitel rostlin.
Citroník severu
Tibetská tradiční medicína považuje rakytník za vysoce efektivní regenerační prostředek, výtažky z něj Tibeťané používají i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.
V posledních letech je konečně oblíbený i v Evropě, kde bývá pro svůj vysoký podíl vitaminu C často označován za citroník severu. Odborníci totiž tvrdí, že jediná rakytníková bobulka obsahuje desetkrát více vitaminu C než pomeranč!
Významný je ale i obsah organických kyselin, vitaminu A, E, B, D, F, K, P a dalších.
Pokud se rozhodnete plody rakytníku samy nasbírat, měly byste vědět, že žlutočervené bobule dozrávají v srpnu až září. Na keřích vydrží sice až do zimy, nejvíce vitaminů však mají na počátku svého zrání.
Jaké jsou léčivé účinky rakytníku?
- Stimuluje činnost jater, plic.
- Výrazně podporuje imunitní systém, tvorbu žluči a trávicích enzymů.
- Rozpouští hleny.
- Používá se i pro očistu organismu od toxických zplodin.
- Léčí žaludeční vředy i různá kožní onemocnění.
- Rovněž regeneruje tkáně při omrzlinách či popáleninách.
- Dokáže tlumit bolest a zabraňuje vypadávání vlasů.
- Při revmatismu zlepšuje stav kloubů.
Léčí kořen, dřevo, listy, květy, semena i plody
Na rozdíl od jiných rostlin a bylin se dá k léčení použít všech částí rakytníku – kořen, dřevo, listy, květy, semena i plody. Vyrábí se z nich sirup, tinktura, čaj, ale i olej.
Větve a listy se díky svým zdrojům vitamínů, minerálních látek, flavonoidů, aminokyselin a určitých tuků používají ve formě nálevu:
- Při rýmě
- Jako prevence žaludečních vředů, artritidy
- Při dně
- Na oplachování vlasů pro jejich zpevnění a zpomalení procesu vypadávání.
Čerstvé plody a extrakty z nich (sirupy, džusy, čaje…) se používají především v obdobích chudších na vitamíny – v zimě a na jaře. A jsou vhodné na:
- Léčení bolesti žaludku
- Chřipky, angíny
- Tlumení bolestí hlavy
- Při nemocech pohlavního ústrojí, zánětu močových cest
- Vhodné jsou i jako prevence proti infekcím
- Rovněž zlepšují zrak
- Uvolňují stres
- Při pracovní nebo sportovní zátěži zvyšují výkonnost
Zralé bobule hned po otrhání propereme studenou vodou a necháme dobře okapat. Plody rozmixujeme, přelijeme do jemného cedníku a pasírujeme do té doby, než zůstanou jen slupky a semínka. (Slupky můžeme usušit na čaj.) Šťávu i s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 stupňů Celsia) a přidáme stejné množství cukru, který necháme rozpustit. Sirup plníme do sterilních, nejlépe tmavých sklenic. Skladujeme na tmavém a chladném místě.
Použití: při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, proti jarní únavě, při nedostatku vitaminů.
Rakytníkový likér
Zralé plody naložíme do 80% alkoholu. Louhujeme po dobu osmi až čtrnácti měsíců. Poté dle potřeby dosladíme zahuštěným hroznovým moštem a necháme zrát v dubových sudech. Nejideálnější konzumace je zhruba po roce zrání, kdy by měl mít likér tmavohnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť.
Použití: Štamprle denně působí jako dobrá prevence před nemocemi.