Na lidský organismus působí tak blahodárně, že se mu nedá říct snad jinak než všelék. Přitom léčivé účinky rakytníku řešetlákového byly u nás donedávna přehlíženy.

Tento rozložitý keř se stříbřitými podlouhlými lístky a oranžovými bobulemi původně pochází z Ruska. O rakytníku se však zmiňuje už tibetské dílo rGyud bzi (čtyři knihy lékopisů) napsané mezi lety 773–783 našeho letopočtu.

Dieta pro koně a pomocník pro vzlétnutí

Staré legendy vypráví o starodávných Řecích, kteří lístky rakytníku používali pro diety závodních koní. Odtud pochází rostliny botanické jméno – Hippophae, což znamená zářivý kůň. Jiné báchorky zase poukazují na to, že rakytníkové listy pomohly koni Pegasovi vzlétnout.

V dávné minulosti byl znám také v lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře a některých oblastech Číny. Užíval se tam nejen při léčbě zahlenění a zánětů plic, zažívacích problémů, onemocnění jater a kloubů, ale také v místní kosmetice.

Díky vysokému obsahu vitamínů a živin se dokonce dřív spekulovalo, že rostlinu zkultivoval nějaký starodávný šlechtitel rostlin.

Citroník severu

Tibetská tradiční medicína považuje rakytník za vysoce efektivní regenerační prostředek, výtažky z něj Tibeťané používají i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.

V  posledních letech je konečně oblíbený i v Evropě, kde bývá pro svůj vysoký podíl vitaminu C často označován za citroník severu. Odborníci totiž tvrdí, že jediná rakytníková bobulka obsahuje desetkrát více vitaminu C než pomeranč!

Významný je ale i obsah organických kyselin, vitaminu A, E, B, D, F, K, P a dalších.

 

Pokud se rozhodnete plody rakytníku samy nasbírat, měly byste vědět, že žlutočervené bobule dozrávají v srpnu až září. Na keřích vydrží sice až do zimy, nejvíce vitaminů však mají na počátku svého zrání.

Jaké jsou léčivé účinky rakytníku?

  • Stimuluje činnost jater, plic.
  • Výrazně podporuje imunitní systém, tvorbu žluči a trávicích enzymů.
  • Rozpouští hleny.
  • Používá se i pro očistu organismu od toxických zplodin.
  • Léčí žaludeční vředy i různá kožní onemocnění.
  • Rovněž regeneruje tkáně při omrzlinách či popáleninách.
  • Dokáže tlumit bolest a zabraňuje vypadávání vlasů.
  • Při revmatismu zlepšuje stav kloubů.

Léčí kořen, dřevo, listy, květy, semena i plody

Na rozdíl od jiných rostlin a bylin se dá k léčení použít všech částí rakytníku – kořen, dřevo, listy, květy, semena i plody. Vyrábí se z nich sirup, tinktura, čaj, ale i olej.

Větve a listy se díky svým zdrojům vitamínů, minerálních látek, flavonoidů, aminokyselin a určitých tuků používají ve formě nálevu:

  • Při rýmě
  • Jako prevence žaludečních vředů, artritidy
  • Při dně
  • Na oplachování vlasů pro jejich zpevnění a zpomalení procesu vypadávání.

Čerstvé plody a extrakty z nich (sirupy, džusy, čaje…) se používají především v obdobích chudších na vitamíny – v zimě a na jaře. A jsou vhodné na:

  • Léčení bolesti žaludku
  • Chřipky, angíny
  • Tlumení bolestí hlavy
  • Při nemocech pohlavního ústrojí, zánětu močových cest
  • Vhodné jsou i jako prevence proti infekcím
  • Rovněž zlepšují zrak
  • Uvolňují stres
  • Při pracovní nebo sportovní zátěži zvyšují výkonnost

 

Rakytníkový sirup

Zralé bobule hned po otrhání propereme studenou vodou a necháme dobře okapat. Plody rozmixujeme, přelijeme do jemného cedníku a pasírujeme do té doby, než zůstanou jen slupky a semínka. (Slupky můžeme usušit na čaj.) Šťávu i s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 stupňů Celsia) a přidáme stejné množství cukru, který necháme rozpustit. Sirup plníme do sterilních, nejlépe tmavých sklenic. Skladujeme na tmavém a chladném místě.

Použití: při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, proti jarní únavě, při nedostatku vitaminů.  

Rakytníkový likér

Zralé plody naložíme do 80% alkoholu. Louhujeme po dobu osmi až čtrnácti měsíců. Poté dle potřeby dosladíme zahuštěným hroznovým moštem a necháme zrát v dubových sudech. Nejideálnější konzumace je zhruba po roce zrání, kdy by měl mít likér tmavohnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť.

Použití: Štamprle denně působí jako dobrá prevence před nemocemi.