Žít zdravý život nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zdravý životní styl v sobě totiž skrývá spoustu „slovních zákoutí“, které mohou běžného spotřebitele zmást. 

S různými „vše pro zdraví“ hlásajícími nápisy a logy garantujícími kvalitu jako by se v poslední době roztrhl pytel. Každý výrobce chce zaujmout naši pozornost a někteří se možná snaží ulehčit nám s výběrem práci, i když jde spíše o marketingové akce dané firmy. A my, spotřebitelé, pak lupou čteme etikety a tápeme, jaký že je rozdíl mezi některými pojmy, které si můžeme na etiketách přečíst. Máme pro vás slovníček těch pojmů, které si spotřebitelé nejčastěji pletou.

Přečtěte si také první díl!

ROZPUSTNÁ vs. NEROZPUSTNÁ VLÁKNINA

  • Rozpustná vláknina – absorbuje vodu, bobtná a v trávicím traktu fermentuje, a proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů a váže na sebe vodu, čímž nabývá na objemu, a to vede k pocitu nasycení. Je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu – jde tedy o prebiotikum. Zdroj: luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina a brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu).
  • Nerozpustná vláknina – není zdrojem energie, ale zvětšuje svůj objem ve střevech a tím zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Příznivá je pro tlusté střevo, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky vzniklé trávením. Ty pak snadněji opouští trávicí trakt. Zdroj: celozrnná jídla s obsahem zejména slupek, tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), obilné slupky, otruby, ořechy a semena, zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer a slupky některých druhů ovoce a rajčat.

ALERGIE vs. INTOLERANCE

  • Alergie – jedná se vždy o reakci imunitního systému. K jejímu spuštění stačí velmi malá stopová množství alergenu. Vzniklý stav je akutní a může vyvolat až anafylaktický šok. „Alergie se nejčastěji projevuje už od dětství a jedná se o imunologickou přecitlivělost. Může se projevovat například zažívacími nebo kožními projevy,“ říká odbornice na zdravý životní styl.
  • Potravinová intolerance – Intolerance je vlastně porucha metabolismu. V těle chybí enzym, který zpracovává určitou složku dané potraviny. Potravinová intolerance nikdy neodezní úplně. „Jsou období, kdy díky eliminační dietě dochází ke zlepšení, ale po opětném návratu intolerantních potravin do jídelníčku dochází opět ke zhoršení stavu. Je tedy lepší se opravdu problematickým potravinám vyhýbat po celý život,“ dodává Nikola Lesková. Intolerance na jednotlivé potraviny se projevuje škrundáním, tlakem v břiše nebo bolestmi břicha po jejich konzumaci. Může se objevit také průjem či zácpa. V závislosti na tom se postupně také přidává nadváha nebo naopak podváha. Lidé s intolerancí trpí nadýmáním, častou únavou, bolestmi hlavy, migrénami. Mohou mít potíže s dýcháním a kožní problémy.

NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY vs. NASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY

S ohledem na naše zdraví není dobré z jídelníčku vypouštět tuky. Měly by tvořit zhruba 35 % z našeho denního energetického příjmu. Dvě třetiny z toho příjmu by měly pokrýt dobré tuky (převážně rostlinného původu) a jednu třetinu pak ty špatné tuky (většinou živočišného původu).

  • Nasycené mastné kyseliny („špatné tuky“): jsou součástí tuků živočišného i rostlinného původu a při zvýšené konzumací negativně působí na lidské zdraví. Zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko srdečně cévních onemocnění. Vyskytují se v tucích tužší konzistence, např. v sádle, kokosovém a palmovém tuku, apod., dále v uzeninách, tučném masu, mléčných výrobcích, také v dortech, polevách a náhražkách čokolád.
  • Nenasycené mastné kyseliny („dobré tuky“): součást tuků rostlinného původu. Pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi a podporují správný růst a vývoj dětí, snižují také riziko oběhových onemocnění. Najdete v kvalitních rostlinných olejích, rybách, oříšcích, apod.